Tak už leť
Etgar Keret

ISBN: 978-80-7407-498-1
Rok vydání: 2021
Počet stran: 200
Formát: 200x130
Vazba: brož.

Vyberte typ vydání

„Tak už leť!“ volá chlapec odkojený marvelovskými filmy na Spidermana stojícího na střeše čtyřpatrové budovy, zatímco jeho otec ne sebevraha křičí: „Nedělejte to!“ Bezdětný pár soustřeďuje své nezměrné rodičovské city do jednoho adoptovaného štěněte. Osamělý miliardář se rozhodne skupovat cizí narozeniny. Dystopická verze Ameriky se ocitá ve válce s Mexikem a Trumpova vláda ve svém třetím funkčním období láká náctileté Američany do armády pomocí videohry. Etgar Keret je v kontextu celosvětové literatury vskutku jedinečný úkaz. Ve dvaadvaceti povídkách jednoho z nejoblíbenějších izraelských autorů současnosti, jenž nepřestává hýřit bizarními nápady, jdou ruku v ruce nejvšednější situace s fantaskními představami a srdceryvné chvilky s cynickým humorem. Postavy se potýkají se záludnostmi rodičovství a války, s omamnými látkami a dorty, pamětí a láskou. Jejich osudy se nikdy neubírají očekávanou cestou a nepřestávají překvapovat, bavit a dojímat.

Etgar Keret (1967) se narodil v Ramat Gan a nyní žije v Tel Avivu, kde přednáší na filmové fakultě místní univerzity. Proslul především svými postmoderními povídkami, píše ale i komiksy a filmové scénáře. Jeho krátký film Královna červené srdce (Malka Lev Adom, 1996) vyhrál několik festivalových cen ve světě i domácího izraelského Oscara. Je nositelem francouzského rytířského Řádu umění a literatury a za své knihy byl oceněn několika literárními cenami, včetně Sapirovy ceny právě za sbírku povídek Tak už leť. V češtině dosud vyšly sbírky Létající Santini, Najednou někdo klepe na dveře a Sedm dobrých let.

Z hebrejštiny přeložily Magdalena Jehličková a Tereza Černá

Ukázka

Todd
Můj kamarád Todd po mně chce, abych napsal povídku, která by mu
pomohla dostat holky do postele. „Máš pár povídek, který dokážou
holky rozbrečet,“ říká mi, „a taky pár takových, co je dokážou rozesmát.
Čili prostě sedneš a napíšeš pro mě povídku, která mi pomůže dostat je
do postele.“ Snažím se mu vysvětlit, že takhle to nefunguje. Jo, je pravda,
že tu a tam některá moje povídka dožene pár holek k slzám, a nejen
holek, třeba i kluků –
„Kluky nechme stranou,“ přeruší mě Todd, „ti mě v tomhle směru
zas tolik neberou. Říkám to radši předem, protože bych nerad, abys
napsal povídku, kterou když si někdo přečte, hupsne mi hned do postele.
Jenom holky. Rovnou na to upozorňuju, aby se předešlo trapným
nedorozuměním.“ A tak mu znovu trpělivě vysvětlím, že takhle to
opravdu nefunguje. Povídka ... více