Cizinec
Albert Camus

Jeden z nejproslulejších románů 20. století, jímž se Albert Camus stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace, byl bezprostředně po svém vydání v r. 1942 označen vichystickou kritikou jako "ochablost ducha" a "degenerace lidství". Ve skutečnosti je příběh Meursaulta, náhodného vraha odsouzeného k smrti, protože odmítá přijmout roli v společenských hrách, působivou oslavou člověka, a to člověka revoltujícího. Podle vlastní Camusovy interpretace "cizinec" až do konce odmítá lhát a bez jediného náznaku hrdinského chování souhlasí s tím, že zemře pro pravdu, aniž by ji "těm druhým" vnucoval.

Překlad Miloslav Žilina, doslov Jitka Beránková

130x200, váz., 154 stran, 2015

 

Ukázka

Z vrátnice univerzitní budovy na třídě Muzeum mi volali, že mám návštěvu. Večer jsem měl hodinu, vedl jsem seminář moderní židovské literatury. Vedle psaní učím americkou literaturu dvacátého století, tento kurz vedu jen z pilnosti, zdarma, dá se říct z posedlosti. Zdejší univerzity tento předmět neberou příliš vážně, zpochybňují dokonce i existenci moderní židovské literatury, jako by nechtěly vzít na vědomí, že ještě stále existují Židé, nebo jako by se chtěli tomuto slovu, které vyvolává znepokojení, vyhnout.

Nedalo se nic dělat, požádal jsem, aby mi návštěvníka, který byl ochotný říct, v jaké záležitosti přišel, jen když ho přijmu osobně, dali k telefonu. Maďarsky mluvil s hebrejským přízvukem, jeho hlas zněl rozrušeně.

Po několika minutách vešel do mé pracovny na katedře asi osmdesátiletý šedivý chasid s rozježenými vousy, v dlouhém černém kabátu. Pohled na něj mě ohromil, takového návštěvníka jsem na katedře ještě neměl. Upadl jsem do rozpaků, hned mě napadlo, ... více