Nový soudce Ti je výtečný. Ironický až jízlivý

Soudce Ti, podprefekt ve městě Chan-jüan, je poněkud otrávený. Oděl si své vzorně upravené obřadní roucho, avšak soudní síň je poloprázdná a on má řešit jen samé hlouposti stylu „žena mi vlepila pohlavek, vyhubujte jí“.

 

Obálka knihy Hodný, zlý a soudce Ti (2021) | foto: Garamond

Ale díky bohům, posléze se objeví správce pana Kchuna, dovozce čajových konvic. Informuje mandarina, že jeho pánovi kdosi vyhrožuje: nezaplatí-li značnou částku, budou umírat lidé. A žádá o pomoc. Nový příběh francouzského autora Frédérika Lenormanda Hodný, zlý a soudce Ti se rychle rozjíždí.

Lidé totiž opravdu umírají. Někdo na kusy rozsekal válečného hrdinu, ubodal věhlasného kaligrafa, který dostal za své umění blahopřání od spousty významných osobností včetně samotného Buddhy, ve svém domku uhoří řezač nefritu. Soudce musí nejprve přijít na to, co tyto tragédie spojuje. 

A taky by se už jednou rád pořádně vyspal, aniž by se mu do toho pletl přízrak, který se dožaduje důstojného pohřbu a jemuž z dlouhého jazyka stéká na soudcovo tělo žluč. A co podniknout s tím panem Kchunem, který, ač stále živý, je natolik k smrti vyděšený, že si dokonce uspořádal předčasnou pohřební hostinu? Měl by mu nějak pomoci, přijal přece od něj slitek stříbra. Přijímat dary do určité míry je chvályhodné.

Kouzlo knihy Hodný, zlý a soudce Ti zdaleka nespočívá jen v důmyslném vražedném propletenci. Především je výtečně napsaná – s vtipem, ironií, místy až jizlivostí. Pasáže o návštěvě v buddhistickém klášteře Sladké růže, kam se soudce, řečeno slovy názvu kapitoly, „vydá po stopách básně a dospěje k míru, harmonii a vraždě“, se čtou jak scénář k filmové grotesce. 

Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/literatura/soudce-ti-recenze-frederik-lenormand-kniha-hodny-zly.A210510_183355_literatura_kiz