Rabínův kocour II.Malka, král lvů

Joann Sfar: Rabínův kocour II. Malka, král lvů

Druhé album série poetických komiksů o rabínovu kocourovi nás opět zavádí do meziválečného Alžírska a setkáme se v něm vedle starého známého „židovského“ kocoura, rabína a jeho dcery i s dalšími postavami – objeví se tu rabínův bratranec Malka, neohrožený svůdce žen, se svým ochočeným lvem, arabský šejk Mohamed Sfar s oslem, co umí zpívat zhudebněné básně svého pána, či mladý a pohledný rabín z Paříže, který zřejmě přijíždí našeho rabína vystřídat… Vtipný, chytrý a originální grafický román významného francouzského kreslíře čtenářům poodhaluje málo známý svět sefardských Židů a s neodolatelným humorem vykresluje atmosféru magického, sluncem zalitého Orientu.

Přeložila Magdalena Křížová, váz.,48 stran, ISBN 978-80-7407-039-6

Kojot a oposum / El coyote y el tlacuache y otros cuentos mexicanos

Proč se indiáni bojí sovího křiku / Por qué los indios temen el canto del búho

Freud, dobrodružství psychoanalýzy

recenze

Joann Sfar
Rabínův kocour II. Malka, král lvů

Joann Sfar: Rabínův kocour I. Bar micva, přel. Magdalena Křížová, G plus G – Garamond, 2007, 50 stran
Joann Sfar: Rabínův kocour II. Malka, král lvů, přel. Magdalena Křížová, G plus G – Garamond, 2009, 50 stran

Joanna Sfara už známe jako autora několika dílů Donžonu, jehož vydávání v české verzi zdaleka není u konce, nebo z fiktivně autobiografického alba Pascin (Motkomiks). V příbězích Rabínova kocoura se nám však představuje Sfar úplně jiný. Pětidílná série příhod o alžírském ovdovělém rabínovi, jeho krásné dceři Zlabje a kocourovi je příkladem nenásilně didaktického komiksu – tentokrát Sfar vykládá o podstatě a všech souvislostech židovství, ale také o toleranci, o možnosti soužití různých etnik, různé víry, různých názorů. Severoafrická sefardská diaspora, tehdy ještě francouzské Alžírsko (v meziválečných letech tvořilo součást koloniální mocnosti), ale i zcela současný pohled na malé i velké problémy ortodoxní židovské komunity, to je svět, kam Joann Sfar čtenáře uvádí prostřednictvím povídavého, někdy spíš jen glosujícího kocoura, z jehož úst nicméně takové zasvěcení lze přijmout, aniž bychom je nutně brali jako nemístné poučování. Těžko čekat od kocoura, že by všem složitostem lidského žití a soužití rozuměl, a proto je milé, že si v zapeklitých vztazích a někdy zvláštních krocích lidí chce udělat jasno. A je-li ochoten se s námi o své znalosti podělit, přistoupíme na jeho vysvětlování spíš, než kdyby nám je předkládala bytost lidská.

Bar micva
První díl komiksu se odehrává před válkou ve francouzském Alžírsku a začíná v okamžiku, kdy kocour sežere papouška a získá od něho schopnost mluvit lidskou řečí. A když se navíc ukáže, že svede i číst a překvapivě rozumí lidským duším, rabín ze zalekne, aby neměl kocourek na Zlabju špatný vliv: proto ho začne vyučovat židovství. Vedou spolu rozpravy o víře a o Bohu, o složitých rozdílech mezi západním řeckým a východním židovským myšlením. Jako správně „vychovaný“ člen židovské rodiny, který se takřka stane člověkem, se kocour dožaduje, aby mohl podstoupit zkoušku dospělosti bar micva: rozhodnutí přestoupit na židovskou víru spouští řadu příhod, které kocour neúnavně komentuje. Avšak nic naplat, kocour je kocour...

Malka, král lvů
I ve druhém díle se vyprávění ujímá kocour, i zde je velkým tématem soužití Židů, Arabů a Francouzů, a ukazuje se mimo jiné, že jakmile nahlédnete problematiku různosti vyznání, do vyostřeného sporu o základních otázkách víry se dostanete snadno, i když jste třeba „jen“... kocour a osel.

Zatímco v první knize sobecký kocour vyhledával sladké chvíle v náruči své Zlabji a střídal je s nočními výlety za kočkami, tentokrát se představuje jako ukázněný partner v různých situacích – ať už právě vypráví a vysvětluje cosi Zlabje, nebo se snaží pomoct rabínovi, až na to sám doplatí ztrátou své tolik potřebné schopnosti, anebo asistuje rozmluvám rabína s neohroženým bojovníkem a svůdcem žen, totiž jeho bratrancem Malkou, a povídá si s Malkovým ochočeným lvem. Stejně pozorně pak naslouchá rabínově rozpravě s arabským šejkem Mohamedem Sfarem v doprovodu osla a účastně sleduje návštěvu mladého a pohledného rabína z Paříže, který nejspíš způsobí dvě velké pohromy...

Věcné kocourovy komentáře – ať zpětné líčení děje, anebo vstupy do právě se odehrávajících peripetií sugestivně podbarvuje věrohodná kresba s výmluvnými švenky na detaily, jejíž tónovaní do hnědé, červené a žluté barvy evokující klima místa děje. Tyhle kulisy výrazně narušuje jen například velmi vyostřená šedavá scéna rabínova trápení s diktátem, kdy zvířátko může než jen příhlížet, popřípadě kocourův smutně žárlivecký spektákl či epizodka, kdy šejk s rabínem „tancovali a zpívali a smáli se a byli opilejší, než kdyby opravdu pili“...

Komiksové album Rabínův kocour je milé a dobrotivé čtení, které předestírá škálu pradávných problémů různých věrouk a národnostních rozdílů, avšak nežene se do extrému, naopak správně požidovsku ukazuje, třeba na nevinné scénce z kavárny, jak mnohdy lidská chytrost dokáže zvítězit nad zabedněností v tradičních předsudcích. Útlé album by s klidem zastalo roli učebnice dějepisu, a byla by to příručka poučná, vtipná a napínavá. Jen by Joann Sfar musel ještě dopsat mnoho dílů.

Jovanka Šotolová