Amin Maalouf (Bejrút, 1948) je francouzsky píšící libanonský spisovatel a esejista. Po vypuknutí občanské války v Libanonu emigroval v roce 1976 do Francie, kde získal v roce 1993 Goncourtovu cenu za román La Rocher de Tanios (Taniosova skála) a v roce 2011 byl zvolen do Francouzské akademie do uvolněného křesla po Claude-Lévi Straussovi. Ve svých knihách, přeložených do více než dvaceti jazyků propojuje podobně jako Umberto Eco kulturní a historické znalosti s vypravěčským uměním. Kromě historických románů a esejů, v nichž má vždy na zřeteli společenský dopad díla, je například i autorem libreta k opeře finské skladatelky Kaiji Saariahové Láska zdaleka (poprvé uvedena v roce 2000 na Salcburském festivalu). Jeho první kniha Les croisades vues par les Arabes (Křížové výpravy očima Arabů, 1983) je věnována netradčnímu pohledu Arabů na křížové války, mezi nejznámější tituly Amina Maaloufa dále patří Léon l´Africain (Léon Afričan,1986), jediná doposud česky vydaná kniha Le Périple de Baldassare (Baltazorovo putování, Vyšehrad 2003), esej Les identités meurtrieres (Vražedné totožnosti, 1998) a jeho zatím poslední vydaná kniha Les Désorientés (Zmatení, 2012).
Z francouzštiny přeložila Kateřina Vinšová
váz., 248 stran
ISBN 978-80-7407-226-0